Tajemství

25. ledna 2015 v 12:47 | Chantal |  Views
Možná bych to definovala jako lidskou slabost, neschopnost nést dobré i špatné věci sám ačkoli jsou tajné a zároveň jsou lepidlo, které drží náš společenský život. Je to jen pár slov, děj nebo vlastnost? Někteří jsou vůči nutkání svěřovat se daleko lépe odolní. Znám například jednu dívku... Říkejme jí třeba Kk. O její minulosti v podstatě nikdo nic neví. Nikdy se nikomu nesvěřuje ačkoli vede velice bohatý společenský život, já znám pouze její přítomnost. Já už nejsem vůči tomu tak odolná. Ale naučila jsem si věci, o kterých nechci aby je někdo věděl zapisovat, tak je nutkání daleko menší.
Možná že bychom dokázali žít bez tajemství ale co je to za život. Napříkad nejlepší kamarádky jsou nejlepší kamarádky právě kvůli tomu. Jistě že si skvěle člověk rozumí se spoustou lidí ale spoustu z nich nás doopravdy nezná protože neznají naší minulost. Protože v minulosti se skrývají tajemství, o kterých se svěřujeme jen lidem, kterým doopravdy věříme.
Řekněte mi, jak nás lidé mohou doopravdy poznat, když neznají naši minulost?. Minulost a přítomnost jsou naše staré i nové vlastnosti, jsou to naše příležitosti, jsou to také naše zábavné historky nebo to, jak jsme natrefili na vtip, který dokázal pobavit tolik přátel... Ale především jsou to naše tajemství.
Tímto článkem vás samozřejmě nechci nabádat, aby jste se svěřovali všem. Naopak - pečlivě si vybírat lidi, které si doopravdy pustíme do života, do naší hlavy a především do našeho srdce.
A pak je tu ten fakt, že ani já Jeho pořádně neznám. A nejsem si jistá jestli je to mnou, nebo jím. Vím zlomek toho, co se odehrálo těsně před tím a a větší zlomek toho, co se odehrálo potom, co jsem ho poznala. Ale vlastně ho ani neznám..
 


Komentáře

1 Sárča Sárča | Web | 25. ledna 2015 v 12:58 | Reagovat

Moc hezky a pravdivě napsaný článek:) Ale s tou minulostí je to složitější, ne každý se k ní chce vracet a přestože je dobré ji alespoň trošku znát, aby člověk věděl, do čeho jde, mnohdy je lepší se v ní moc nešťourat..:)

2 Kačíí Kačíí | 25. ledna 2015 v 14:32 | Reagovat

Tak to bylo pěkně pravdivě napsané! naprosto s tebou souhlasím, musíme ho doopravdy poznat a musíme se svěřovat jen někomu koho opravdu známe a věříme! Moc pěkný článek:)

3 *Shock *Shock | Web | 25. ledna 2015 v 18:56 | Reagovat

Líp bych to nenapsala.

4 Terezka Terezka | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 7:25 | Reagovat

Moc hezký článek myslím , že je dobře svěřovat se tomu komu důvěřujeme , ale myslím,že by se se měly svěřovat postupně A NIKDY ne říct všechno.Protože když se z daným člověkem pohádáte. Úplněk vás zrujnuje.
Jinak moc dobrý názor.

5 Terezka Terezka | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 7:27 | Reagovat

[4]: Oprava:...že bysme se měly...
...pohádáte.Úplně vás...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama